Proč je přelidněná Sněžka problém
Vrchol Sněžky se může zdát jako kus skály, ale ve skutečnosti je cenným prostředím vymodelovaným v dobách ledových. I kamenné sutě jsou významným dědictvím, které je třeba ponechat přírodním procesům. Alpínské trávníky jsou domovem druhů charakteristických pro severskou tundru a některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Za všechny jmenujme například rozrazil chudobkovitý nebo pampelišku krkonošskou. Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Z přírodovědeckého hlediska je prostředí na Sněžce nenahraditelné.
Nejvyšší hora patří mezi nejextrémnější místa v zemi. Roční průměrná teplota na Sněžce je zhruba 0,2 stupně Celsia, spadne zde také vysoké množství dešťových a sněhových srážek. Chladné podnebí znamená třikrát kratší vegetační dobu, tedy dobu, kdy může příroda na Sněžce růst, množit se a vzpamatovat po zásahu lidské nohy. I každá odhozená slupka se bude třikrát déle rozkládat.
Stačí zůstat na cestě
Přelidněná Sněžka by tedy nebyla takovým problémem, kdyby všichni zůstali na cestě. To ostatně každé léto říkají i sítě, které ji obklopují. Je to složité, když si představíme, že se na jejím vrcholu, na ploše o rozloze poloviny fotbalového hřiště, o prázdninovém dni vystřídá i dvanáct tisíc lidí. Každý chce mít hezký výhled, hezkou fotku a hezký zážitek a kdekdo za ním uteče za síť nebo řetěz. I kdyby to bylo jen procento denních návštěvníků, znamená to 120 šlápnutí mimo cestu. Takové počínání může znamenat, že za nějaký čas už bude Sněžka opravdu jen kusem skály.
Bližší informace:
Alena Cejnarová, marketing pro Destinační společnost Krkonoše, e-mail: acejnarova@krkonose.eu, tel.: +420 775 231 136